Tvoření

Čauky

Všichni si pamatujeme na léta strávená na prvním stupni základní školy, kdy jsme ještě měli výtvarnou výchovu. Mě vždycky neskutečně bavila. I doma jsem si po různu něco vyráběla. V tomto věku se ale nijak nehledělo na to, jak daná věc pak ve finále vypadala. Rodiče nás chválili a říkali, jak jsme šikovní a schovávali si naše výtvory na památku.

Doma jich ještě pár mám, hlavně tedy obrázků. Když se nad tím ale zamyslím, řekla bych, že některé věci, bych stejně ani teď ve 22 letech lépe nesvedla. Poslední dobou mám pocit, že jsem čím dál tím méně šikovná. Docela jsem si oblíbila videa DIY od různých youtuberů a občas mě to chytne natolik, že s tím začnu taky. Né, že bych se teda natáčela, to ne... Na to by stejně nikdo nekoukal. Myslím spíš to, že sama začnu s tvořením.

To byl vždycky pomocník

Pamatujete?

Našla jsem si video, kde je návod,na vytvoření samolepek. Nemám ani moc fantazii na svůj vlastní nápad a tak jsem musela zabrousit na internet. Video se mi moc líbilo a tak jsem začala. Jelikož jde o samolepky, je třeba použití izolepy. Celkem jednoduchá věc na používání, no jo, jenže to bych jí nesměla používat já! ( Nee, ono je to fakt asi tím, že hodně lepí :D a musíte jí mít lepivou částí nahoru). No kažopádně nemám ani moc trpělivosti, takže jsem byla pěkně naštvaná, když mi to nešlo. Naštěstí se mi podařilo samolepky dodělat. Vypadjí celkem dobře. Doufám, že se budou na pohledech líbit.

O dost horší to ale bylo s trochu jiným návodem na samolepky. Strašně se mi líbilo video Back to school od holek z Cup of style, kde takový návod mají. Jen se vytiskne text, zalepí izolepou, dá se do vody a pak se papír jen odrolí, izolepa se dá uschnout a je hotovo. Říkala jsem si, že to bude o dost jednodušší a rychlejší. Při prvním pokusu ale text na izolepě nezůstal. Netušila jsem proč a rozhodla se, že to zkusím znovu. Papír jsem nechala delší dobu ve vodě a výsledek se dostavil. Sice to nebylo úplně dokonalé, ale měla jsem radost že se mi to povedlo. Chtěla jsem si takhle vyhotovit i jeden motivační citát a nalepit si ho na nějaké viditelné místo, abych ho měla pořád na očích. Nevím co se opět stalo, ale tentokrát to zase nevyšlo. Papír byl ve vodě celkem dlouho, ale na izolepě nebyla ani čárka.

Takhle to mělo vypadat

Tohle vše, zkouším kvůli tomu, že bych si chtěla vytvořit "fotodeník". Nebyly by tam tedy skoro žádné fotografie, ani mé soukromí, ale spíše takovéhle samolepky, protože vypadají celkem pěkně i na bílém papíře, nebo jen krátký motivační nebo obyčejný text. Přijde mi dobrý nápad, si vytvořit takovýhle deník, abychom si věci, které nás baví a naplňují, mohli později kdykoliv připomenout. Myslím tím spíše na dobu, kdy už budeme mít děti a například i vnoučata. Moje vize je, že to všechno, jak už asi tušíte, bude o postcrossingu. Třeba už za nějaký čas ani nebude a já bych si to nějak chtěla uchovat.

Bohužel ale nejsem grafik a možná z toho nakonec sejde, ale chci se o to alespoň pokusit.

Bylo by to docela tématické ne?

Můj další sen, nebo spíše to, na co myslím teď pár měsíců, je to, že bych chtěla něco někde publikovat. Myslím ale spíše knihu, nebo nějaký článek někde v časopisu. Možná jsou to vysoké cíle, ale asi by si to přál každý z nás.

Jste na tom stejně jako já? Pište mi do komentářů Vaše zkušenosti s výtvarnými činostmi.

Je dobré mít takovéto cíle?

Budu ráda, za každou odezvu

Hezký zbytek dne

Marťa