Sny

Ahoj, dneska se s Vámi chci podělit o svých snech, které jsem zatím v průběhu života měla. Myslím, že je to dobrý způsob, jak alespoň z části nahlédnout do mého života. Přeci jenom, bych s Vámi, se čtenáři, chtěla alespoň něco sdílet, něco o mně samotné. Snad mě budete chtít postupně čtením podobných článků poznávat.

Myslím si, že v od útlého dětství má každý nějaké sny. Většinou to z počátku bývají sny být zpěvákem/zpěvačkou, hercem/herečkou nebo prostě jen slavnou osobností ať už se jedná o cokoliv. Můžeme to také pojmenovat tak, že jsme měli svůj vzor. Snažili jsme se napodobovat postavu, ať už vymyšlenou, nebo skutečnou a  bylo nám fajn. Já osobně si bohužel nepamatuji jaký konkrétní vzor, nebo sen jsem měla. Nedokážu říci, jestli je to dobře, nebo špatně, každopádně vím, že jsem si jako malá hrála na školu nebo na doktorku. To jsme ale asi měli všichni. Jak ale říkám, jméno bohužel nemohu sdělit, protože ho sama nevím.

Tohle byly sny, nic moc neříkající. Teď už to doufám bude lepší a zajímavější.

Přišla základní škola, respektive její konec a mým snem byla střední škola, kterou jsem si vybrala. V té době dost žáků neví, kam se vrtnout, kam směřovat. Já o tom měla celkem jasno. Jak už jsem psala v minulých článcích, miluji přírodu a její ochranu. Zvolila jsem si tedy Střední odbornou školu ekologickou a potravinářskou a doufala, že mám takový průměr, aby mě přijali. Na žádnou jinou školu jsem se nehlásila. Řekla jsem si, že zkusím jednu školu a dva obory. Vyšlo Přírodovědné lyceum i Ekologie a životní prostředí a tak jsem si zvolila první jmenovaný obor.
První meta tedy splněna.

Docela mě překvapilo, co přicházelo v průběhu středoškolského studia. Hodně lidí prohlašovalo, že kdyby se měli znovu rozhodnout a zvolit si znovu střední školu, tato by to rozhodně nebyla. Já ale vůbec nelitovala. Učivo mě bavilo, do hlavy jsem přidávala další vědomosti a byla spokojená za tuto volbu. Říkám si, jestli není věk 15 let opravdu nízký. Je nás asi málo, co máme jasno v tom, co chceme dělat už v tomhle věku. Samozřejmě vím, že se může stát, že nic v tomto oboru dělat nebudu, ale aspoň se držím nějaké své vize a jdu s ní dál.

Dále nastala maturita. Všichni jsme se této zkoušky neskutečně báli a doufali, že to dopadne pro nás co nejlépe. Já jsem hroznej nervák a tak se maturita stala dalším mým snem. Díkybohu jsem uspěla na poprvé a mohla pokračovat v dalších studiích. Myslím si, že maturitu mít je základ a že po ní si můžeme zvolit vysokou školu i mimo obor. Já jsem se tím tedy moc neřídila a zůstala u přírody, ale ti, kteří si myslí, že si vybrali špatně, mohou něco změnit a dostat se tam, kde se zrealizují, kde se najdou.

Právě v posledních letech, po skončení mého "působení" na střední škole, jsem narazila na super věci.  Ještě během čtvrtého a vlastně posledního ročníku jsem začala posílat pohledy. Úplně mě to pohltilo a mám pocit, že mě to i naplňuje. To byl taky jede z mých snů. Najít něco, co mě vtáhne a čemu se budu věnovat dlouhou dobu.


Na vysoké škole jsem byla pouze půl roku. Stopkou mi byla matematika a chemie. To byly dva předměty, které jsem vůbec nezvládla a musela studium ukončit. Říkala jsem si :" Tak a co teď ? "
Naštěstí jsem získala hned práci a nemusela moc dlouho setrvávat na úřadu práce. Poté jsem nastoupila opět do školy ale tentokrát na VOŠku. Se svou volbou jsem zase moc spokojená a doufám, že budu mít možnost ještě jednou zkusit VŠ. Rozdíly mezi studiem na těchto dvou školách uvádím v tomto článku.

Imatrikulace na VŠ

Během prosince roku 2016 se mi v hlavě zrodil nápad založit blog a psát o tom, co mě právě tolik baví o postcrossingu. Celkem dlouho trvalo, než jsem se vůbec odhodlala se jenom na něco zeptat zkušených. A tímto dotazem, jsem našla mnohé. Další koníček, který mi toho dává mnohonásobně více, než mi bere, zkušenosti a tak dále.

Tím se dostávám k dalšímu snu, teď pro mě asi největšímu a to k tomu, že bych chtěla spoustu spokojených čtenářů a někdy později třeba i vydat knihu.

Když to celé zhodnotím, řekla bych, že si svoje sny plním a že si za tím, co bych chtěla, jdu.
Myslím, že je to důležité, mít vůbec nějaké sny. Máte pak chuť něco zdolávat.

Doufám, že se Vám článek líbil
Pište mi do komentářů, jestli si plníte svoje sny odmala. A jaké vůbec máte?
A co si myslíte o volbě střední školy v 15-ti letech?

Hezký zbytek dne
Marťa